Jdi na obsah Jdi na menu
 

Ruská federace

16. 2. 2010

Materiál je převzat ze stránek Mgr. N. Peřinové, kde můžete najít další materiály jak k ruským reáliím, tak k procvičování jazyka podle učebnice "Ruština nejen pro samouky".

 

Rusko, Ruská federace

Россия, Российская Федерáция


Státní zřízení: federativní republika (od 1991),

člen SNS (Společenství nezávislých států)
Administrat. uspořádání: 21 republik, 1 autonomní oblast, 10 autonomních okruhů, 6 krajů, 49 oblastí, 2 města s pravomocemi oblastí (Moskva, Petrohrad)
Rozloha:   17 075 400 km2

Počet obyvatel:

144 752 000

Hustota zalidnění:

8,4obyv./km2

Hlavní město:

Moskva 8 638100 obyv.,

s aglomeracemi 12410 000 obyv.

Jiná významnější sídla:

St. Petěrburg (Petrohrad) 4 660 000 ob.,

Novosibirsk (1 399 000), Nižnij Novgorod (1 354 000), Jekatěrinburg (1 264 000), Samara (1 159 000),

Omsk (1 149 000), Kazaň, Ufa, Čeljabinsk, Perm, Rostov na Donu (více než 1 mil.); Volgograd (995800), Voroněž, Saratov, Krasnojarsk, Toljatti, Iževsk, Krasnodar, Jaroslavl, Chabarovsk, Vladivostok, Irkutsk, Bamaul, Novokuzněck, Rjazaň, Penza; Orenburg (524000 ob.)

Nejvyšší bod:

Elbrus - 5 642 m n.m.

Nejvýznamnější řeky:

Amur (4416 km), Lena (4400 km), Jenisej (4102 km), Ob (3650 km), Volha (3531 km), Irtyš, Ural, Don

Úřední jazyk:

ruština (86,6%)

Měna:

rubl (1 rubl = 100 kopějek)

Státní svátek:

12. červen (Den nezávislosti)

Národnostní složení:

Rusové 82%, Tataři 4%, Ukrajinci 3%, Čuvaši 1,2%, Baškirci 0,9%, ostatní 9,6%

Náboženství:

pravoslavné 55%, islám 10%, židovské 0,5%, katolické 0,3%, ostatní 34%

Urbanizace:

73,1%

Průměrná délka života:

muži 61 let, ženy 73 let

Kojenecká úmrtnost:

14,7%

Analfabeti:

0,6%

Nezaměstnanost:

8,9%

Podíl na tvorbě HNP:

zemědělství 7,2%, průmysl 34,4%, služby 58,4%

HDP na 1 obyvatele:

1 725 USD

Hlava státu (prezident):

Dmitrij Anatoljevič Medveděv (od 7.5.2008)

Připravila: Mgr. Peřinová, katedra jazyků VŠB-TU Ostrava
Literatura:
Der Fischer Weltalmanach 2004 - Zahlen, Daten, Fakten, Fischer Verlag, Frankfurt am Main 2003 Lexikon států a území světa, Bratislava 2002
Rodinný atlas světa, Kartografie, Praha 2001

 

              Nejrozlehlejší země světa Rusko je 1,5 krát větší než Evropa. Rozkládá se v Evropě a Asii. Evropskou část zaujímá Východoevropská rovina rozčleněná pahorkatinami. Na jihu ji ohraničuje pohoří Kavkaz. Na východě ji pohoří Ural odděluje od Západosibiřské nížiny. Mezi Jenisejem a Lenou se zvedá říčními údolími protkaná Středosibiřská plošina, k níž se od jihu připojují pásma Altaje a Sajanů, východně od Leny oddělují jednotlivá východosibiřská pohoří náhorní plošiny, pánve, nížiny a údolí. Kamčatka se svými činnými sopkami (Ključevskaja, 4750 m n.m.) již patří k tichooceánskému vrásovému systému. Nejvyšší vrchol země se tyčí na Kavkazu.
               Rusko je nejrozlehlejším nástupnickým státem rozpadlého SSSR. Na jeho území se nachází 21 republik (Edygejská, Altajská, Baškirská, Burjatská, Čečenská, Čuvašská, Dagestánská, Chakaská, Ingušská, Jakutská, Kabardino-balkarská, Kalmycká, Karačajevsko­čerkeská, Karelská, Komiská, Marijská, Mordvinská, Severoosetská, Tatarská, Tuvinská, Udmurtská), 1 autonomní oblast (Židovská, hlavní město Birobidžan), 10 autonomních okruhů (Aginský burjatský, Čukotský, Evencký, Chantsko-mansijský, Jamalsko- něnecký, Komipermjacký, Korjacký, Něnecký, Tajmyrský, Usť-ordynský burjatský).
             Země má téměř všechny důležité nerostné a energetické suroviny, ale z mnoha nalezišť se kvůli nepříznivým přírodním podmínkách netěží. Elektrickou energii vyrábějí zejména tepelné elektrárny. Významný je také podíl vodních elektráren. Velké závody, vystavěné během sovětské vlády, se těžko přizpůsobují současnému tržnímu systému, proto jejich průmyslová produkce značně poklesla, narostla inflace a nezaměstnanost.
            Významnější průmyslová odvětví jsou hutnictví železa (Novokuzněck, Magnitogorsk), hliníku (sev. Ural), barevných kovů (Čeljabinsk), výroba oceli (Čerepovec), strojů (Sverdlovsk, Novosibirsk), zpracování ropy (Ufa, Omsk), výroba automobilů (Toliatti - Lada; Naberežnyje Čelny - KAMAZ, Nižnij Novgorod, dříve Gorkij - GAZ), chemikálií, stavebnin, papíru, textilu (Ivanovo, Tver´), potravin, dřevovýroba (Archangelsk, Ural, Východní Sibiř, Dálný Východ).
Na většině území nejsou vhodné klimatické podmínky pro rostlinnou výrobu, proto se zemědělství soustřeďuje zejména v evropské části. Země je odkázána na značný dovoz potravin.

 

 

P.S.

 

Kaliningradská oblast:

ruská exkláva, po rozpadu SSSR (1991) území vklíněné mezi Polsko a Litvu; po připojení těchto zemí k EU - tranzitní víza do RF

Čečensko (Чечня):

válka od r.1999, dosud 100.000 uprchlíků v Ingušsku, počet padlých vojáků ofic. 4 500, neofic. přes 11 000

Cíle turistů:

Moskva; Petrohrad; ,,Золóтое кольцó" (Moskva, Vladimír, Suzdal)

Vojenská služba:

1 rok (dosud 2 roky); civilní služba: 3,5 roku (schváleno VlI/2003)

Permafrost:

(вéчная мерзлотá) Vrstva horniny na různých místech různě silná (od 1 m do několika set metrů), ležící v určité hloubce pod povrchem, má teplotu nižší než O°C a obsahuje vodu převážně v tuhém skupenství nepřetržitě v průběhu mnoha let. Věčně zmrzlá půda, vyskytující se téměř na polovině území Ruska, značně ztěžuje průmyslovou výstavbu; narušení hydrodynamického režimu zmrzlé země může vést k vážným deformacím vybudovaných objektů.

 

Připravila: Mgr. Peřinová, katedra jazyků VŠB-TU Ostrava

Literatura:
Der Fischer Weltalmanach 2004 - Zahlen, Daten, Fakten, Fischer Verlag, Frankfurt am Main 2003
Lexikon států a území světa, Bratislava 2002
Rodinný atlas světa, Kartografie, Praha 2001